Měsíce planety Jupiter

Metis

Charakteristika Snímky

Měsíc Metis, tmavá tečka nad šipkou, na snímku z Voyageru 1.

Metis je měsíc Jupitera, který se pohybuje na dráze, která se nachází nejblíže k planetě.

Metis

Metis a další Jupiterův měsíc Adrastea leží uvnitř Jupiterova hlavního prstence a mohou být zdrojem materiálu pro prstenec. Metis je těleso nepravidelných tvarů s největším rozměrem 60 km a hustotou 2 800 kg.m^-3. O Metisu je známo velmi málo informací.

Pro objevení tohoto měsíce byl použit snímek, který pořídila kosmická sonda Voyager 1 dne 4. března 1979. Metis je tmavá tečka nad šipkou.

Adrastea

Charakteristika Snímky

Adrastea

Adrastea je v pořadí druhý měsíc Jupitera. Adrastea byla dcera Jupitera a Ananke a roznašeč odměn a trestů. Adrastea, stejně jako Metis, leží uvnitř hlavního prstence Jupitera a oba měsíce mohou být zdrojem materiálu pro prstenec. Metis je těleso nepravidelných tvarů s největším rozměrem asi 20 km. O tomto měsíce známe velmi málo informací.

Tento měsíc byl objeven na snímku, který pořídila kosmická sonda Voyager.

Toto je obrázek objevu (FDS 20630.53) měsíce Adrastea. Bylo pořízen kosmickou sondou Voyager 23 hodin před největším přiblížení k Jupiterovi. Toto je širokoúhlý snímek pořízený 15 s expozicí. Rozsah je 1,4.10⁶ km. Slabá čára je Jupiterův prstenec. Adrastea je malá tečka nad šipkou. Světlejší tečka nalevo je hvězda.

Následující obrázek byl použit k potvrzení objevu dalšího Jupiterova měsíce.

Tento obrázek (FDS 20630.48) Adrastea byl pořízen o 5 minut dříve než předchozí snímek. Čas expozice byl 96 s. Slabá čára je prstenec Jupitera a je rozmazán z důvodu paralaxy a pohybu kosmické sondy. Adrastea je světlá čára vpravo dole. Hvězdu je možné spatřit jako čáru vlevo nahoře. Všimněte si rozdílu v délce a směru těchto dvou čar. Tento obrázek byl použit pro potvrzení toho, že tečka na předcházejícím obrázku byla skutečně Jupiterův měsíc.

Amalthea

Charakteristika Snímky Animace Názvosloví

Amalthea, obrázek byl pořízen kosmickou sondou Voyager 1 dne 5. března 1979.

Amalthea je jeden z menších Jupiterových měsíců. Byl pojmenován po víle, která kojila kojence Jupitera kozím mlékem. Byl objeven v roce 1892 americkým astronomem Edwardem Emersonem Barnardem, když prováděl pozorování z Lick Observatoře s 91 cm refraktorovým teleskopem. Amalthea byl poslední měsíc ve sluneční soustavě, který byl objeven přímým pozorováním. Byl to také první Jupiterův měsíc, který byl objeven od Galileovo objevení čtyř Galileových měsíců v roce 1610.

Amalthea je neobyčejně nepravidelná, mající rozměry okolo 270 x 165 x 150 km v  průměru. Je hustě pokryta krátery, z nichž některé jsou relativně mimořádně rozsáhlé v souvislosti s velikostí měsíce. Pan, největší kráter, měří napříč 100 km a je nejméně 8 km hluboký. Další kráter, Gaea, měří 80 km a je pravděpodobně dvakrát hlubší než Pan. Na Amalthea známe dvě hory, Mons Lyctas a Mons Ida s lokálním reliéfovým stoupáním více jak 20 km. Povrch je tmavý a načervenalý, podle všeho způsobené prášením síry vznikající ze sopek na měsíci Io. Jasné zelené skvrny se objevují na hlavních svazích Amalthea. Charakter této barvy je dosud neznámý.

Amalthea

Amalthea se otáčí synchronně se svojí dlouhou osou směřovanou směrem k  Jupiteru. Protože je Amalthea v těsné blízkosti Jupitera, je jeho povrch vystavený silnému radiačnímu poli Jupiteru. To způsobuje nepřetržité přijímání vysokých dávek energických iontů, protonů a elektronů, které produkuje Jupiterova magnetosféra. Navíc je bombardován mikrometeority a těžkými ionty síry, kyslíku a sodíku, které byly "odebrány" z povrchu měsíce Io.

Topografická mapa

Tato topografická (místopisná) mapa Amalthea je založena na modelu podle Phila Stookese. Jako všechny mapy i tato pouze reprezentuje kartografickou interpretaci povrchu a ne všechny rysy musí být nutně spolehlivé a jsou dány omezeným počtem dat.

Topografická mapa měsíce Amalthea

Thebe

Charakteristika Snímky Názvosloví

Thebe

Thebe je čtvrtý známý satelit Jupitera. Thebe byla víla a dcera boha řeky Asopa. Tento měsíc je těleso nepravidelného tvaru s nejdelším rozměrem 116 km. Slapové síly, které působí na měsíc, způsobují synchronní rotaci, a proto stále jedna část směřuje k Jupiterovi. Na povrchu je možné spatřit nejméně tři nebo čtyři velmi rozsáhlé impaktní krátery - velmi rozlehlé ve smyslu, že je každý z těchto kráterů srovnatelně velký jako poloměr Thebe. Jinak toho o tomto měsíci víme velmi málo.

Pomocí následujícího snímku, získaného kosmickou sondou Voyager 1, bylo možné objevit tento měsíc.

Toto je jeden z obrázků (FDS 16383.54), pomocí něhož byl tento měsíc objeven. Byl pořízen kosmickou sondou Voyager 1 4 hodiny 26 minut před největším přiblížení k Jupiterovi. Tento širokoúhlý obrázek zaujímá oblast 4,3.10⁵ km. Tmavý kruhový kotouček je stín měsíce Thebe a ne skutečný měsíc. Když byl tento obraz stínu analyzován, Thebe byl nalezen na několika dalších obrázcích.