Vzájemné úkazy

Vysvětlení tabulek vzájemných úkazů

V následujících tabulkách jsou zaznamenány všechny úkazy seřazené podle datumu a světového času. Dvojice času uváděné za datumem určují začátek a konec částečné fáze (vnější kontakt) úkazu sledovaného ze Země. Tyto časy obsahují i dobu zpoždění, kterou potřebuje světlo měsíců než dorazí k nám.

Existuje 6 možností vzájemných úkazů měsíců, které závisejí na nepatrných odlišnostech v úhlových velikostech měsíců a relativních polohách. Přeložená ilustrace Sky & Telescope.

Další sloupec ("Typ úkazu") sděluje, ve zkráceném zápisu, kterých měsíců se zákryt nebo zatemnění týká. Například, 4o3 znamená, že měsíc IV (Callisto) zakrývá (o=occult) měsíc III (Ganymedes) při přechodu před ním. Podobně jako 1e2 znamená, že mezi měsícem I (Io) a měsícem II (Europa) dojde k zatmění (e=eclipse). V případě zatmění jsou obvykle samotné měsíce při pohledu ze Země zcela oddělené, pouze jeden měsíc zvolna zmizí a potom se opět zjasní. K tomuto dojde díku tomu, že prochází stínem dalšího měsíce. Někdy je poznámka v tomto sloupci doplněna znakem A  pro prstencové (A=annular) zatmění nebo T pro úplné (T=total), pokud tento údaj není uveden, jedná se o částečné zatmění.

Na následujícím obrázku je zachyceno všech šest možností. Nejsou zohledněny polostínová zatmění a v tabulkách jsou zaznamenány pouze zatmění způsobená stínem jádra.

"Velikost úkazu" je vyjádřena procentuálně částí vzdálenějšího průměru měsíce, která zakrytá. V případě prstencového zákrytu je velikost úkazu poměr průměrů obou těles. Poslední sloupec tabulky udává dobu trvání prstencové nebo úplné fáze (pokud vůbec je) v sekundách. Tato fáze se většinou vyskytuje blízko středu časového intervalu stanoveného pro částečnou fázi. Pochopitelně pouze některé z těchto úkazů je možné pozorovat z pevně stanovené zeměpisné polohy. Jediným požadavkem je, že Jupiter je nad horizontem na bezoblačné, tmavé obloze v čase úkazu.

Vzájemné úkazy do 1. dubna 2003

• 6. března 2003 (1e2A) - Jednu minutu po konci tohoto zatmění Europa zmizí za diskem Jupitera (ve 20:55).
• 8. března 2003 (4o2) - Oba měsíce přechází přes Jupitera.
• 10. března 2003 (1e2A) - Tři minuty po tomto skončení zatmění Europa zajde za Jupitera (v 10:04).
• 13. března 2003 (1e2A) - Krátce po konci tohoto zatmění se Europa schová za Jupitera (ve 23:14).

Vzájemné úkazy do 1. května 2003

• 11. dubna 2003 (4o1) - Během doby, co Callisto částečně zakrývá Io, přelétávají oba měsíce nad diskem Jupitera.

Vzájemné úkazy do 1. července 2003

• 8. června 2003 (druhé 3e1) - Io v době zatmění Ganymedem přechází přes Jupitera. Ganymedes také přechází přes disk planety.
• 15. června 2003 (druhé 3o1) - Oba měsíce přecházejí přes Jupitera.
• 22. června 2003 (3o1) - Během tohoto částečného zákrytu dojde v úhlové vzdálenosti mezi středy měsíců ke dvojímu minimu. První v 9:45 (s velikostí úkazu 38 procent) a druhou v 11:17 (37 procent).

Praktická pozorování

Jupiter a měsíce

Tento snímek byl pořízen 28. ledna 2003 ve 23:32:45 místního času, tj. 28. ledna 2003 15:32:45. Na snímku jsou vidět Io a Europa s jejich stíny uvnitř Jupiterova disku.

Tento snímek byl pořízen 28. ledna 2003 ve 23:57:55 místního času, tj. 28. ledna 2003 15:57:55. Měsíc Europa a jeho stín je vidět uvnitř disku Jupitera, zatímco měsíc Io právě dokončil svůj přechod.

Tato fotografie planety Jupiter je složena z 96 s snímků. Na pravé straně je vidět největší měsíc sluneční soustavy - Ganymedes. Snímky pořízeny 29. října 2000 v době od 1:31 až 1:42 místního času, tj. Hong Kong - GMT +8:00.

Tento animovaný gif zobrazuje rotaci planety Jupiter. Je možné spatřit měsíce Ganymedes (přechod přes Jupiter) a Callisto (je k vidění velice špatně pod planetou Jupiter). Animace byla pořízena v období od 20:11 dne 24. prosince 2000 do 3:42 dne 25. prosince 2000 místního času, Hong Kong - GMT +8:00.

Tyto dva snímky byly pořízeny stejnou noc jako animace výše. Jsou umístěny tak, že lze vidět stereoskopický snímek Jupitera s Ganymedem v popředí. Jak to udělat: Uvolněte si oči, podívejte se pravým okem na pravý snímek a levým okem na levý. Uvidíte třetí snímek. Prostřední snímek je stereoskopický.

Tento snímek Jupitera byl pořízen 13. ledna 2003 ve 00:23:15 místního času - Hong Kong (GMT +8:00), tj. 12. ledna 2003 16:23:15 UT. Tmavá skvrna představuje stín měsíce Io. Při bližší prohlídce je šance rozeznat samotný měsíc Io jako kruhovou žlutou skvrnu přibližně 1 cm vpravo od jeho stínu.

Částečný zákryt Io Ganymedem

Následující animace zachycuje částečný zákryt měsíce Io měsícem Ganymedes. Tento úkaz nastal 9. ledna 2003 mezi 16:10 až 16:16 světového času.

Částečný zákryt měsíce Io měsícem Ganymedes.

Částečné zatmění Io Europou (podle animace od Libora Šmída)

Dne 20. prosince 2002 došlo ve 4:51:33 světového času k částečnému zatmění měsíce Io měsícem Europa. Celý úkaz trval celkem 471 sekund a došlo k 59procentnímu zastínění měsíce Io. Maximální pokles jasnosti s ohledem na součet jasu zakrývaného a zakrývajícího měsíce činil 71 procent.

Postavení měsíců v době maximálního zatmění, 20. prosince 2002 v 4:51:33 UT.

Planeta Jupiter se v danou chvíli nacházela 4,609 AU (691 343 000  km) od planety Země. Zdánlivý rovníkový průměr činil 42,7" a planeta se nacházela v  souhvězdí Blíženci (Gemini, RA=9h21m, decl=16°11').

Měsíc Io se v době zatmění nacházel 5,72 poloměrů Jupitera (2'02") od středu disku Jupitera a měsíc Europa 6,99 poloměrů Jupitera (2'29"). Oba měsíce východním směrem.

Dalekohled použitý při pořizování tohoto záznamu. Více informací se dozvíte na stránce Využití videokamery v  amatérské astronomii

Záznam byl pořízen zrcadlovým dalekohledem (Newton) o průměru zrcadla 355 mm a ohniskové vzdálenosti 1 600 mm. Primární ohnisko je pomocí speciální soustavy prodloužené na 10 m a takto získaný obraz je snímán videokamerou Panasonic NV-S88. Časový údaj v záznamu je ve světovém čase (UTC), přičemž datum, hodiny a minuty jsou přihrány samotnou kamerou a sekundy jsou opticky vkládány do záznamu přímo z přijímače signálu DCF77.

Podrobnosti o animaci

Několik minut před samotným úkazem.

Čas největšího zatemnění měsíce Io měsícem Europa. Na místě, kde se předtím vyskytoval měsíc Io není prakticky nic vidět. Je to způsobené mezní hvězdnou velikostí použité optické soustavy. V tomto případě nešlo o úplné zatmění, takže by měl být měsíc teoreticky vidět při maximální fázi zatmění.

Konec animace, měsíc Io vyšel z částečného zatmění a je již normálně vidět.