Animace planety Jupiter

Tato animace byla získána pomocí filmu z Voyager Science Summary (CMP 346).

Tato animace byla získána pomocí filmu z Voyager Science Summary (CMP 346).

Tato animace byla získána pomocí filmu z Voyager Science Summary (CMP 346).

Tato animace byla získána pomocí filmu z Voyager Science Summary (CMP 346).

Tato animace Jupitera byla vytvořena z mozaiky obrázků získaných pomocí sondy Voyager. Na začátku animace je Velká rudá skvrna směrem k levé straně. Množství hnědých skvrn můžeme spatřit nad středem. Protože tato animace byla vytvořena z nehybných obrázků, oblaka se "nevíří" tak, jako kdyby kamera snímala kontinuálně povrch Jupitera.

Tato animace je pořízena pomocí snímků z kosmické sondy Voyager 1, když se v roce 1979 přiblížila k obří plynné planetě Jupiter. Sonda pořídila pokaždé snímek v době, kdy byla správně natočena Velká rudá skvrna. Sekvence těchto snímků ukazuje nejen rotaci skvrny, ale také víření okolních mračen. Jelikož se Jupiter otočí jednou za deset hodin, tak tato krátká sekvence ve skutečnosti pokrývá několik dní.

Plynný Jupiter je největší těleso ve sluneční soustavě, a proto je na něm všechno velké. Například Jupiterova Velká rudá skvrna, což je anticyklóna podobná hurikánu s přinejmenším dvojnásobným průměrem planety Země. Sonda Cassini pořídila při svém přibližování k Jupiteru počátkem října 1999 snímky, které byly použity v této animaci bouřkového systému a cirkulace oblačných pásů planety. Filmovou sekvenci tvoří sedm mozaikových políček, každou z nich dělí jedna nebo dvě rotační periody (Jupiter rotuje jednou za 10 hodin). Sekvence je zobrazena v jednoduché cylindrické mapové projekci, jež zasahuje 50 stupňů na sever a 50 stupňů na jih od Jupiterova rovníku. Jsou vidět malá jasná "mračna", jež se náhle objevují západně (vlevo) od Velké rudé skvrny. Údaje ze sondy Galileo, jež obíhá Jupiter od roku 1996, naznačují, že jde od velké bouře s blesky. Sondě Cassini potrvá průlet kolem Jupitera několik měsíců, zkoordinuje výzkumy Jupitera se sondou Galileo a nabere rychlost pro závěrečnou část své meziplanetární cesty, Saturn.

Tato animace je let okolo měsíce Io. Úhel záběru je 20 stupňů. Na Jupiteru je možné spatřit stín měsíců Europa a Io.

Animace zachycuje srážku komety P/Shoemaker-Levy 9 (1993e) s Jupiterem, předpovězený začátek na 16. července 1994.

Tato animace kombinuje 23 obrazů pořízených v přibližně dvoutýdenních intervalech od června 2000 do května 2001. Odhaluje elegantní smyčky a zpětný pohyb obou jasných planet Jupitera (více vlevo) a Saturna. Pohybují se na hvězdném pozadí známých hvězdokup Plejád (vpravo nahoře) a Hyjád (vlevo dole) ve tvaru písmene V. Planety samozřejmě ve skutečnosti neudělaly smyčku obrácením směru svých drah. Jejich zdánlivý zpětný pohyb je odrazem pohybu samotné planety Země. Objevuje se pokaždé, když Země, která se pohybuje rychleji na své poměrně blízké dráze kolem Slunce, dohání a předbíhá vzdálenější planety. Astronom Tunc Tezel zachytil "párovou" zpětnou smyčku Jupitera a Saturna na této pozoruhodné sérii následující těsné seřazení těchto plynných obrů v květnu 2000. Příští příležitost spatřit tyto dvě planety při podobné sérii bude v roce 2020.