• Jupiter
• Původ jména
• Pozorování
• Atmosféra
• Galileo v atmosféře
• Nitro
• Prstenec
• Magnetické pole
• Názvosloví
• Snímky
• Animace
• Polohy měsíců
• Vzájemné úkazy
• Měsíce
• Io
• Europa
• Ganymedes
• Callisto
• Charakteristika
• Odkazy

Předpokládá se, že nitro planety se nachází ve středu planety a je pevné. O jeho složení máme stále jen nejasnou představu stejně jako o vlastnostech materiálů při teplotách a tlacích v takových hloubkách. Nejspíše se jedná o směsici prvků – možná se skládá ze silikátů a železa. Přítomnost jádra během alespoň části historie Jupiteru by odpovídala modelu formování planet zahrnující počáteční zformování kamenných nebo ledových jader, na které se nabaloval vodík a helium z původní mlhoviny. Jádro v dnešní době může zcela chybět, protože naše gravitační měření nejsou dostatečně přesná, aby tuto možnost úplně vyloučila. Tlak a teplota jsou v jádře velmi vysoké. Zejména vysoký tlak byl v minulosti příčinou toho, že se pevné jádro pokládalo za útvar složený z pevného vodíku.

Nad jádrem se nachází tlustá vrstva složená převážně z vodíku s příměsí hélia. Ta tvoří rozhodující část objemu i hmoty Jupiteru. Vodík je rozdělen do dvou dílčích vrstev, přičemž v obou je kapalný. Spodní vrstva sahá od jádra do vzdálenosti 46 000 km od středu planety a skládá se z kovového kapalného vodíku. Druhá vodíková vrstva sahá do vzdálenosti 70 000 km od středu planety. Její hlavní složkou je kapalný molekulární vodík.

Teplota a tlak uvnitř Jupiteru se postupně zvyšuje směrem k jádru. Na fázového přechodu oblasti, kde se vodík stává kovovým je teplota 10 000 K a tlak je 200 GPa. Teplota hranice jádra se odhaduje na 36 000 K a vnitřní tlak je zhruba 3 000–4 500 GPa.

Naše představa o vnitřním složení planety Jupiter