Aktuální polohy Galileových měsíců

Návod k použití

Prohlížeče a applet

Pro správné zobrazení aktuální polohy Galileových měsíců je nutné mít zapnutou podporu provádění Java appletů. Tento applet byl vyzkoušen na systémech Internet Explorer 5.5, 6.0; Netscape Navigator 6.2; Mozilla 1.0.1; Opera 6.03 a Firefox 1.5.0.3 a je plně funkční. Pokud se na pozici Jupitera neobjeví koutouček planety, je vhodné dát Reload stránky s přidržením klávesy Control.

Hlavní části

Po spuštění se zobrazí obrázek, který lze rozdělit do několika částí. V horní části se nachází místní a podle nastaveného časového pásma dojde k výpočtu greenwichského času (světový čas). Pod touto částí následují dva pohledy na Jupiter a jeho systém měsíců (v horní části se nachází pohled z boku - směrem ze Země a pod ním je pohled shora - Země je směrem přímo dolů). Ve spodní části appletu se nachází výběrové pole pro zadání časového pásma, informace o platnosti letního času, textové pole pro zadávání intervalu pro animaci a tlačítka pro ovládání animace (zahájení, pozastavení, ukončení). V pravé části appletu jsou k dispozici některé číselné údaje: juliánské datum, informace o Jupiteru a jednotlivých měsících. Ve spodní části se nachází výběrová pole pro zadání času a datumu, které je možné nastavit.

Symbolika objektů

Poloha měsíců odpovídá zobrazenému času v horní části appletu. Planeta Jupiter je uprostřed zobrazena oranžovou barvou a její rozměry jsou v měřítku s oběžnými dráhami. Jednotlivé měsíce jsou barevně odlišené: Io - červená barva, Europa - tyrkysová barva, Ganymedes - zelená barva a Callisto - modrá barva a jejich rozměry jsou zvětšeny z důvodu lepší čitelnosti. Ve skutečnosti by mělo být kolečko představující např. největší Jupiterův měsíc - Ganymedes - 10krát menší než je nyní, což už ale je pod rozlišovací schopností monitoru a nejmenší Jupiterův měsíc - Europa - dokonce 16krát menší.

Význam údajů

V pravé části jsou zobrazeny číselné údaje o planetě Jupiter a jeho měsících. Význam jednotlivých údajů je následující.

Juliánské datum

Časová základna astronomického datování. Zavedl je francouzský matematik a astronom-amatér Joseph Scaliger (1540-1609) a nazval je na počest svého otce Julia. Za začátek periody zvolil světové poledne dne 1. ledna 4713 př. naším letopočtem. Od té doby se číslují dny v nepřetržitém sledu. Jde o datování vědecké, založené na juliánské periodě, které je spojité a neobsahuje nepravidelné měsíce, přestupné dny a přestupné roky. Čas se udává ve zlomcích dne: např. 2 437 666,50 označuje půlnoc z 1. na 2. ledna 1962.

Jupiter

Rektascenze - úhel, který svírá rovina procházející světovými póly a nebeským tělesem s rovinou procházející světovými póly a jarním bodem. Deklinace - úhlová vzdálenost tělesa severně nebo jižně od světového rovníku. Je kladná směrem k severnímu světovému pólu nebo záporná k jižnímu světovému pólu. Vzdálenost Země-Jupiter - aktuální vzdálenost planet Země-Jupiter v astronomických jednotkách (1 AU=149 597 870 km) a v kilometrech zaokrouhlenou na 1 000 km. Tato vzdálenost se pohybuje mezi 3,93 AU (588,5 mil. km) - Jupiter je nejblíže Zemi v opozici, elongace je 180° - až 6,47 AU (968,1 mil. km) - Jupiter nejdále od Země. Zdánlivý průměr - zdánlivý rovníkový průměr planety. Jedná se o úhel, pod nímž se nám jeví kotouček planety ze Země.
Průchod GRS hl. poledníkem - časy průchodů Velké rudé skvrny (GRS - Great Red Spot) hlavním poledníkem (centrálním poledníkem). Velká rudá skvrna se zhruba na 5 hodin nachází na polokouli Jupitera, která směřuje k Zemi. Uváděné časy jsou platné pro místní čas a představují okamžik, kdy střed Velké rudé skvrny leží v centrálním poledníku Jupitera. Tento jev nastává přibližně každých 10 hodin. Pokud je místní čas v dosahu ±1 hodiny od některého z průchodů, zobrazí se příslušný údaj červenou barvou.
Jovigraf. délka GRS - jovigrafická délka Velké rudé skvrny (GRS). Velká rudá skvrna se nachází na jižní polokouli, 22° pod rovníkem. Mění s časem svoji polohu. S periodou 90 dnů osciluje kolem střední jovigrafické šířky, a to 2 000 km na obě strany. Také se pozvolna posouvá sem a tam v jovigrafické délce. Je možné změnit údaj jovigrafické délky Velké rudé skvrny.

Io, Europa, Ganymedes, Callisto

Údaje udávají zdánlivé vzdálenosti měsíců od planety Jupiter. Jednotkou prvního údaje je rovníkový průměr planety Jupiter (Rj=71 492 km). Údaj je doplněn poznámkou, na které straně od Jupitera se měsíc nachází - vých. = východním směrem, záp. = západním směrem. Za rovnítkem je zdánlivá vzdálenost měsíce od planety Jupiter v obloukových jednotkách, přepočítané podle aktuální vzdálenosti Jupiter-Země. Pod těmito údaji je v závorkách uvedena hodnota v km.

Změna časového pásma a letního času

V základním režimu se poloha měsíců zobrazuje k aktuálnímu systémovému času, přepočítaném podle časového pásma na greenwichský střední čas (světový čas) - GMT. Pro převod aktuálního systémového času na světový čas je nutné zvolit v nabídce "Časové pásmo" správné časové pásmo. Je možné volit od GMT +12:00 hodin platný na Fidži, Kamčatka, Marshallovy ostrovy až po GMT -12:00 hodin platný na Eniwetok a Kwajalein. V letním období nám však převod trochu komplikuje zavedení letního času. Platnost letního času je automaticky zjišťována a podle toho je nastaven přepínač u položky Letní čas. Změna tohoto pole není možná. V některých státech není letní čas zaveden a v tomto případě je políčko zabarveno šedou barvou.

Animování

Další možností tohoto appletu je spuštění animování pohybu měsíců o daný interval. Tento interval je možné libovolně změnit, údaj se zadává v minutách a po stisknutí tlačítka "Animace" se spustí samotná animace, kdy se zhruba každých 50 ms (závisí na konkrétním zatížení Windows) přičte k času daný interval a provede se výpočet a zobrazení polohy měsíců pro daný čas. Zadáním kladné hodnoty dochází k přičítání hodnoty a zadáním záporné hodnoty k odečítání. Při zadávání hodnoty do políčka Interval dochází ke kontrole správnosti zadávaného údaje. Pro ukončení animace je nutné stisknout tlačítko s nápisem "Stop", tímto úkonem se vrátí měsíce do polohy odpovídající aktuálnímu systémovému času s přihlédnutím na časovou zónu a platnost letního času. Při animaci je možné libovolně měnit časovou zónu a interval animování. Pro zastavení probíhané animace lze použít tlačítko "Pauza", po stisknutí tohoto tlačítka se animace na libovolnou dobu zastaví a nápis tlačítka se změní na "Pokračovat".

Zadání času a datumu

V pravé spodní části appletu jsou výběrová pole, kterými lze navolit libovolný datum (od 1. ledna 1970 do 31. prosince 2029) a libovolný čas (od 0:00:00 do 23:59:59). Dále je zde tlačítko "Nastavit". Stiskem tohoto tlačítkem dojde k nastavení datumu a času výpočtu na zadané hodnoty a applet začne pracovat s takto nastaveným časem. Nedojde ovšem ke změně nastavení počítačového času, ale pouze interního času appletu. Při zadávání datumu je kontrolována správnost zadání a při nastavení nesprávné kombinace (přestupný rok a počet dní v únoru, ...) se stane tlačítko "Nastavit" neaktivní. Návrat k počítání v reálném čase je umožněn tlačítkem "Reálný čas". I v tomto režimu, kdy není výpočet v reálném čase, je možné spustit Animování.

Oběžné dráhy

Přepínačem "Oběžná dráha" je možné vypnout/zapnout zobrazení oběžných drah jednotlivých měsíců.

Omezení

Hlavní omezení tohoto appletu je, že výpočet aktuální polohy měsíců není prováděn v prostoru, ale pouze v rovině oběžných drah měsíců. Na verzi, která by toto omezení odstraňovala, se pracuje.