• Jupiter
• Původ jména
• Pozorování
• Atmosféra
• Galileo v atmosféře
• Nitro
• Prstenec
• Magnetické pole
• Názvosloví
• Snímky
• Animace
• Polohy měsíců
• Vzájemné úkazy
• Měsíce
• Io
• Europa
• Ganymedes
• Callisto
• Charakteristika
• Odkazy

Jupiter patří mezi planety, které je možné na obloze nalézt pouhým okem. Pro detailnější pozorování se ovšem bez dalekohledu neobejdeme.

S malým dalekohledem nebo silným triedrem můžeme opakovat pozorování čtyř velkých Jupiterových měsíců, poprvé provedené Galileem v roce 1610. Poblíž planety spatříme až čtyři světelné body, podobné hvězdám. Když je ale budeme pozorovat několik nocí po sobě, zjistíme, že mění své polohy. Při sledovaní Jupiterových měsíců po několik týdnů (chce to mít ovšem štěstí na dobré počasí) a zaznamenávání jejich poloh, můžeme odhadnout oběžnou dobu každého z nich. Možné je také sledovat zatmění Jupiterových měsíců. Jupiter vrhá do kosmického prostoru stín, a jak jeho měsíce tímto stínem procházejí, zmizí z našeho pohledu.

Dříve než se pustíme do pozorování či hledání vhodného dalekohledu, několik málo slov k rozlišovací schopnosti dalekohledu a úhlové velikosti Jupitera a jeho zdánlivé hvězdné velikosti.
Rozlišovací schopnost dalekohledu nám dává představu o tom, jakou viditelnost detailů můžeme čekat od našeho dalekohledu. Musíme si uvědomit, jaká je rozlišovací schopnost d" a jaký je zdánlivý úhlový rozměr planety na obloze. Rozlišovací schopnost d v obloukových vteřinách vypočítáme podle vzorce

kde D představuje průměr objektivu v milimetrech. Rozlišovací schopnost je nejmenší vzájemná vzdálenost dvou bodů (v obloukových vteřinách), které lze dalekohledem od sebe odlišit.

Rozlišovací schopnost a různé druhy zvětšení objektivy různých průměrů:

Úhlové rozměry kotoučku planety Jupiter a jeho zdánlivá hvězdná velikost dosahuje následujících hodnot:

Abychom však mohli tuto rozlišovací schopnost využít okem, musí být vzdálenost d zvětšená na 60" až 120", což jsou hodnoty, které charakterizují lidské oko. Zvětšení, které odpovídá tomuto požadavku, je na každý průměr objektivu jiné.
Následující obrázek přináší porovnání významných objektů planetární soustavy tak, jak je uvidíme dalekohledem při nejmenší a největší vzdálenosti od Země.
Poměrná velikost planet při nejmenší (A) a největší (B) vzdálenosti od Země. Disk Měsíce, okraj je naznačený dole, by měl průměr asi 100 cm.

Poměrná velikost planet při nejmenší(A) a největší (B) vzdálenosti od Země

Abychom kotouček planety Jupiter viděli tak velký, jako je disk Měsíce v úplňku, potřebovali bychom zvětšení 40 až 60, vztahující se k maximálnímu a minimálnímu zdánlivému průměru planety.

Pozorování Jupitera

V oblasti pozorování planet patří Jupiter k nejzajímavějším, a proto i nejvyhledávanějším objektům. Jeho velký zdánlivý průměr (až 50"), velká jasnost (-2,94 mag), způsobují, že je po Venuši nejnápadnější planetou. Jeho disk se dá rozpoznat už při 10násobném zvětšení. 30násobné zvětšení už ukáže, že je Jupiter v důsledku rychlé rotace zploštělý (polární průměr je o 1/15 kratší než rovníkový).

Malým dalekohledem o průměru objektivu 50 mm uvidíme po obou dvou stranách rovníku dva tmavé pásy, zatímco rovníková oblast je světlá. Ve vyšších šířkách se dají rozpoznat jiné dva tmavé pruhy a ve větších přístrojích ještě další, které pokračují až k pólům. Všechny pásy jsou rovnoběžné s rovníkem. Na jižním okraji rovníkového pásu je vidět Velká rudá skvrna. Protože rotace planety trvá jen 10 hodin, útvary viditelné na Jupiteru se na disku planety rychle přemisťují.

Čtyři největší měsíce, které jsou vidět už triedrem nebo malým dalekohledem, mohou být zdrojem dalších zajímavých pozorování. Jejich dráhy se nacházejí v rovníkové rovině planety, proto při pozorování ze Země se Jupiter a jeho měsíce jeví stále v jedné přímce. Velmi vděčné je pozorování změn jejich poloh a jiných úkazů spojených s přechodem měsíců přes planetu a za ní.

Pozn.: Takto vypadají jednotlivé pásy a pásma Jupiterovy atmosféry, pokud se dostanete kurzorem myši na obrázek, zobrazí se jejich názvy. Tento obrázek je ve falešných barvách.	Název	Zkratka
	Severní polární oblast Severní severní mírné pásmo Severní severní mírný pás Severní mírné pásmo Severní mírný pás Severní tropické pásmo Severní rovníkový pás Rovníkový pás Jižní rovníkový pás Jižní tropické pásmo Jižní mírný pás Jižní mírné pásmo Jižní jižní mírný pás Jižní jižní mírné pásmo Jižní polární oblast	NPR  NNTZ  NNTB  NTZ  NTB  NTropZ  NEB  EZ  SEB  STropZ  STB  STZ  JJTB  SSTZ  SPR
	Velká rudá skvrna	GRS

Abychom si mohli udělat představu o tom, co můžeme vidět v dalekohledu, když budeme pozorovat planetu Jupiter, následující obrázky jsou právě získané z dalekohledu.

dalekohled     TAKAHASHI 13cm Newton zvětšovací sklo     XP 3,8mm, AGFAcolor XRG 400 expozice     2s každý snímek (složeno ze 4 snímků) místo a čas     Kokubunji city, Tokyo     20. října 1997, 20:10 JST (+0900)	dalekohled     TAKAHASHI 13cm Newton zvětšovací sklo     XP 3,8mm, Fujicolor Super G 800 expozice     1,5s každý snímek (složeno ze 4 snímků) místo a čas     Kokubunji city, Tokyo     12. září 1998, 23:47 až 23:50 JST (+0900) Pozn.: Jupiter byl v západní části souhvězdí Pisces s magnitudou -3 mag.
dalekohled     TAKAHASHI 12,5cm refractor zvětšovací sklo     XP 3,8mm, AGFA color HDC400 expozice      3s každý snímek (složeno ze 4 snímků) místo a čas     Ooizumi vil., Yamanashi pref.     9. října 1998, 22:10 až 22:13 JST (+0900)	dalekohled     10" f/6 Newtonův okulár     9,7 mm na barevný film 400 expoziční doba     2s astronom     Dean W. Armstrong čas     léto 1995
dalekohled     Meade 8" film     Fuji SG 800 expoziční doba     5 min místo     ? čas     ?

Další pozorování Jupitera i jiných planet jsou dostupná například na webové stránce České skupiny pozorovatelů planet http://www.planetary.cz/2011/01/ceska-skupina-pozorovatelu-planet-2001-2010/.

 

Při hledání planety Jupiter (a nejen jí) musíme postupovat jinak, než při sledování hvězd (stálic). Protože stále mění svoje místo na obloze, nenajdeme je zakreslené na hvězdné mapě. Pro usnadnění nalezení planety Jupiter vám může pomoci následující tabulka, která obsahuje informaci o tom, v jakém souhvězdí se bude Jupiter nacházet.

Datum			Souhvězdí
prosinec 2012	-	červen 2013	Taurus (Býk)
červen 2013	-	červenec 2014	Gemini (Blíženci)
červenec 2014	-	říjen 2014	Cancer (Rak)
říjen 2014	-	únor 2015	Leo (Lev)
únor 2015	-	červen 2015	Cancer (Rak)
červen 2015	-	listopad 2015	Virgo (Panna)