Plynné planety > Jupiter > Viditelnost na obloze

Viditelnost na obloze

Jupiter patří mezi planety, které je možné na obloze nalézt pouhým okem. Pro detailnější pozorování se ovšem bez dalekohledu neobejdeme.

S malým dalekohledem nebo silným triedrem můžeme opakovat pozorování čtyř velkých Jupiterových měsíců, poprvé provedené Galileem v roce 1610. Poblíž planety spatříme až čtyři světelné body, podobné hvězdám. Když je ale budeme pozorovat několik nocí po sobě, zjistíme, že mění své polohy. Při sledovaní Jupiterových měsíců po několik týdnů (chce to mít ovšem štěstí na dobré počasí) a zaznamenávání jejich poloh, můžeme odhadnout oběžnou dobu každého z nich. Možné je také sledovat zatmění Jupiterových měsíců. Jupiter vrhá do kosmického prostoru stín, a jak jeho měsíce tímto stínem procházejí, zmizí z našeho pohledu.

Dříve než se pustíme do pozorování či hledání vhodného dalekohledu, několik málo slov k rozlišovací schopnosti dalekohledu a úhlové velikosti Jupitera a jeho zdánlivé hvězdné velikosti.
Rozlišovací schopnost dalekohledu nám dává představu o tom, jakou viditelnost detailů můžeme čekat od našeho dalekohledu. Musíme si uvědomit, jaká je rozlišovací schopnost d" a jaký je zdánlivý úhlový rozměr planety na obloze. Rozlišovací schopnost d v obloukových vteřinách vypočítáme podle vzorce

vzorec d=138/D

kde D představuje průměr objektivu v milimetrech. Rozlišovací schopnost je nejmenší vzájemná vzdálenost dvou bodů (v obloukových vteřinách), které lze dalekohledem od sebe odlišit.

Rozlišovací schopnost a různé druhy zvětšení objektivy různých průměrů:

      zvětšení
Objektiv Rozlišovací schopnost rozlišovací běžné maximální
D d Zr Zb=D Zm=2D
mm "      
80 1,7 35-70 80 160
100 1,4 43-86 100 200
120 1,2 50-100 120 240
150 0,9 67-133 150 300
180 0,8 75-150 180 360
200 0,7 86-171 200 400
250 0,6 100-200 250 500

Úhlové rozměry kotoučku planety Jupiter a jeho zdánlivá hvězdná velikost dosahuje následujících hodnot:

  Úhlový rozměr kotoučku Zdánlivá hvězdná velikost
Planeta maximální minimální maximální minimální
  " " mag mag
Jupiter 50,1 29,8 -2,94 -1,6

Abychom však mohli tuto rozlišovací schopnost využít okem, musí být vzdálenost d zvětšená na 60" až 120", což jsou hodnoty, které charakterizují lidské oko. Zvětšení, které odpovídá tomuto požadavku, je na každý průměr objektivu jiné.
Následující obrázek přináší porovnání významných objektů planetární soustavy tak, jak je uvidíme dalekohledem při nejmenší a největší vzdálenosti od Země.
Poměrná velikost planet při nejmenší (A) a největší (B) vzdálenosti od Země. Disk Měsíce, okraj je naznačený dole, by měl průměr asi 100 cm.

Porovnání planet
Poměrná velikost planet při nejmenší(A) a největší (B) vzdálenosti od Země

Abychom kotouček planety Jupiter viděli tak velký, jako je disk Měsíce v úplňku, potřebovali bychom zvětšení 40 až 60, vztahující se k maximálnímu a minimálnímu zdánlivému průměru planety.

Planeta Zvětšení
Jupiter 40-60

Pozorování Jupitera

V oblasti pozorování planet patří Jupiter k nejzajímavějším, a proto i nejvyhledávanějším objektům. Jeho velký zdánlivý průměr (až 50"), velká jasnost (-2,94 mag), způsobují, že je po Venuši nejnápadnější planetou. Jeho disk se dá rozpoznat už při 10násobném zvětšení. 30násobné zvětšení už ukáže, že je Jupiter v důsledku rychlé rotace zploštělý (polární průměr je o 1/15 kratší než rovníkový).

Malým dalekohledem o průměru objektivu 50 mm uvidíme po obou dvou stranách rovníku dva tmavé pásy, zatímco rovníková oblast je světlá. Ve vyšších šířkách se dají rozpoznat jiné dva tmavé pruhy a ve větších přístrojích ještě další, které pokračují až k pólům. Všechny pásy jsou rovnoběžné s rovníkem. Na jižním okraji rovníkového pásu je vidět Velká rudá skvrna. Protože rotace planety trvá jen 10 hodin, útvary viditelné na Jupiteru se na disku planety rychle přemisťují.

Čtyři největší měsíce, které jsou vidět už triedrem nebo malým dalekohledem, mohou být zdrojem dalších zajímavých pozorování. Jejich dráhy se nacházejí v rovníkové rovině planety, proto při pozorování ze Země se Jupiter a jeho měsíce jeví stále v jedné přímce. Velmi vděčné je pozorování změn jejich poloh a jiných úkazů spojených s přechodem měsíců přes planetu a za ní.

Názvosloví
Pozn.: Takto vypadají jednotlivé pásy a pásma Jupiterovy atmosféry, pokud se dostanete kurzorem myši na obrázek, zobrazí se jejich názvy. Tento obrázek je ve falešných barvách.
Název Zkratka

Severní polární oblast
Severní severní mírné pásmo
Severní severní mírný pás
Severní mírné pásmo
Severní mírný pás
Severní tropické pásmo
Severní rovníkový pás
Rovníkový pás
Jižní rovníkový pás
Jižní tropické pásmo
Jižní mírný pás
Jižní mírné pásmo
Jižní jižní mírný pás
Jižní jižní mírné pásmo
Jižní polární oblast
 NPR
 NNTZ
 NNTB
 NTZ
 NTB
 NTropZ
 NEB
 EZ
 SEB
 STropZ
 STB
 STZ
 JJTB
 SSTZ
 SPR

Velká rudá skvrna
 
 GRS
 

Abychom si mohli udělat představu o tom, co můžeme vidět v dalekohledu, když budeme pozorovat planetu Jupiter, následující obrázky jsou právě získané z dalekohledu.

Dalekohled a Jupiter
dalekohled
    TAKAHASHI 13cm Newton
zvětšovací sklo
    XP 3,8mm, AGFAcolor XRG 400
expozice
    2s každý snímek (složeno ze 4 snímků)
místo a čas
    Kokubunji city, Tokyo
    20. října 1997, 20:10 JST (+0900)
Dalekohled a Jupiter
dalekohled
    TAKAHASHI 13cm Newton
zvětšovací sklo
    XP 3,8mm, Fujicolor Super G 800
expozice
    1,5s každý snímek (složeno ze 4 snímků)
místo a čas
    Kokubunji city, Tokyo
    12. září 1998, 23:47 až 23:50 JST (+0900)
Pozn.: Jupiter byl v západní části souhvězdí Pisces s magnitudou -3 mag.
Dalekohled a Jupiter
dalekohled
    TAKAHASHI 12,5cm refractor
zvětšovací sklo
    XP 3,8mm, AGFA color HDC400
expozice
     3s každý snímek (složeno ze 4 snímků)
místo a čas
    Ooizumi vil., Yamanashi pref.
    9. října 1998, 22:10 až 22:13 JST (+0900)
Dalekohled a Jupiter
dalekohled
    10" f/6 Newtonův
okulár
    9,7 mm na barevný film 400
expoziční doba
    2s
astronom
    Dean W. Armstrong
čas
    léto 1995
Dalekohled, Jupiter a měsíce
dalekohled
    Meade 8"
film
    Fuji SG 800
expoziční doba
    5 min
místo
    ?
čas
    ?

Další pozorování Jupitera i jiných planet jsou dostupná například na webové stránce České skupiny pozorovatelů planet http://www.planetary.cz/2011/01/ceska-skupina-pozorovatelu-planet-2001-2010/.

 

Při hledání planety Jupiter (a nejen jí) musíme postupovat jinak, než při sledování hvězd (stálic). Protože stále mění svoje místo na obloze, nenajdeme je zakreslené na hvězdné mapě. Pro usnadnění nalezení planety Jupiter vám může pomoci následující tabulka, která obsahuje informaci o tom, v jakém souhvězdí se bude Jupiter nacházet.

Datum Souhvězdí
prosinec 2012 - červen 2013 Taurus (Býk)
červen 2013 - červenec 2014 Gemini (Blíženci)
červenec 2014 - říjen 2014 Cancer (Rak)
říjen 2014 - únor 2015 Leo (Lev)
únor 2015 - červen 2015 Cancer (Rak)
červen 2015 - listopad 2015 Virgo (Panna)
Stránka byla naposledy editována 30. ledna 2013 v 1:05.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 42197krát.

* * *    Zrcadleno ze stránek astronomia.zcu.cz/planety/jupiter/881-viditelnost-na-obloze    * * *
Vytištěno ze stránky projektu Planety (planety.astro.cz/jupiter/881-viditelnost-na-obloze)
Nahrávám...