- ZŠ - základní škola(vhodné pro žáky základních škol)
- SŠ - střední škola(vhodné pro studenty středních škol)
- VŠ - vysoká škola(rozšířené informace pro studenty vysokých škol)
- bez omezení
Tato funkce je na stránkách Astronomia nová a texty zatím nejsou označené obtížností...
- ze zvoleného tématu (Země)
- z celého projektu (Planety)
Bude zobrazeno max. 10 otázek se čtyřmi odpověďmi, z nichž je právě jedna správná.
Tato funkce je na stránkách Astronomia nová, testové otázky jsou přidávány postupně...
Impaktní (dopadové) krátery
Dopad tělesa z kosmu na zem se obvykle označuje jako impakt a vzniklý kráter jako impaktní kráter. Impaktní krátery jsou útvary, které vznikají dopadem velkých planetek nebo komet na povrch měsíců či planet. Všechna tělesa naší sluneční soustavy byla v průběhu svého vývoje bombardována dopadajícími tělesy. Povrchy Měsíce, Marsu a Merkuru, kde ostatní geologické procesy ustaly před milióny let, nám poskytují jasné důkazy o těchto srážkách. Rozdílná situace je na planetě Zemi, kde tyto krátery díky geologické činnosti velmi rychle mizí, ačkoli Země byla vystavena snad ještě většímu počtu nárazů. Dosud bylo rozpoznáno asi 150 pozemských kráterů, většinou v geologicky stabilních oblastech (craton) v severní Americe, Evropě a Austrálii. Tyto krátery jsou intenzivně zkoumány.
Běžný meteoroid vletí do atmosféry rychlostí mezi 10 a 70 kilometry za sekundu. A všechny, až na ty největší, jsou zbrzděny odporem vzduchu na rychlost několika kilometrů za hodinu. Většina meteoroidů během svého průletu atmosférou zanikne. Čelní strana meteoroidu je vlivem jeho srážek s molekulami vzduchu silně zahřívána a odpařuje se. Proto také většina meteoroidů ukončí svoji pouť v atmosféře a nikdy nedopadne na zem. Pouze ty nejhmotnější (a naštěstí málo četné) meteoroidy dosáhnou zemského povrchu a při dopadu vytvoří krátery, které jsou nejčastěji široké a kruhové.
Při nárazu velkého meteoroidu na zem se uvolní obrovské množství energie. Proto se většina původního tělesa vypaří. Rázová vlna je tak mocná, že vystřeluje kusy horniny spolu se zbytky dopadajícího tělesa nadzvukovou rychlostí do okolí. Výsledkem je vznik kráteru, který je podstatně větší než původní těleso.
Krátery se z hlediska morfologie dělí na jednoduché a komplexní krátery.
Jednoduchý kráter má mísový tvar. Jeho val má hladké stěny a šířka je větší než hloubka. Typickou charakteristikou komplexních kráterů je centrální hrbolek a terasovité stupňování vnitřních valů. Centrální hrbolek vzniká po uvolnění stlačené horniny. Zda při dopadu tělesa vznikne kráter jednoduchý nebo komplexní, závisí na mnoha okolnostech. Mezi hlavní patří velikost dopadajícího tělesa, jeho hustota a rychlost dopadu. Podstatnou charakteristikou je také gravitační zrychlení na povrchu planety či jiného tělesa, na kterou meteoroid dopadá. Čím silnější je gravitace, tím menší komplexní krátery mohou vznikat. Na Zemi je tento hraniční průměr pro typický dopad mezi dvěma až čtyřmi kilometry v závislosti na složení horniny v místě dopadu. Na Měsíci, na kterém je gravitační konstanta přibližně šestkrát menší, je tento průměr mezi patnácti a dvaceti kilometry.
Impakt může mít pustošící účinky. Doprovází jej silné zemětřesení, které dokáže otřást celou planetou. Zároveň vzniká rozlehlý požár, neboť déšť žhavého popela padá na zemský povrch a zapaluje vše v širokém okolí.
Předpokládá se, že impakt takového obrovského tělesa měl za následek vyhynutí dinosaurů. V první fázi po dopadu meteoritu totiž obrovská prachová mračna blokovala sluneční svit a Země se stala ledově studenou planetou. V druhé fázi, kdy sluneční svit opět pronikl až na povrch Země, zvýšený obsah oxidu uhličitého vedl ke skleníkovému efektu. Došlo k vzrůstu průměrné teploty až o 15 °C.
| Průměr dopadajícího tělesa (v metrech) |
Hmotnost (v megatunách) |
Interval (v letech) |
Důsledky |
|---|---|---|---|
| < 50 | < 10 | < 1 | Meteory většinou nedopadnou na zemský povrch. |
| 75 | 10–100 | 1 000 | Železné meteority vytvoří krátery jako Barringerův kráter; kamenné meteority explodují ve vzduchu, jako např. tunguzský meteorit; Meteority, které se dostanou až na zemský povrch, zničí plochu o velikosti velkoměsta. |
| 160 | 100–1 000 | 5 000 | Železné i kamenné meteority dopadnou na zemský povrch; Komety explodují ve vzduchu; Při dopadu na zem zničí metropole o velikosti New Yorku či Tokia. |
| 350 | 1 000–10 000 | 15 000 | Při dopadu na zem zničí plochu o velikosti menšího státu; Při dopadu do vod oceánů vznikají vlny tsunami. |
| 700 | 10 000–100 000 | 63 000 | Při dopadu na zem zničí plochu o velikosti středně velkého státu; Při dopadu do vod oceánů vznikají obrovské vlny tsunami. |
| 1 700 | 100 000–1 000 000 | 250 000 | Dopad takovéhoto kráteru zvíří prach s celosvětovými následky a zničí plochu o velikosti velkého státu (Kalifornie, Francie). |
Jako první pozemský impaktní kráter byl objeven Barringerův kráter v Arizoně, kde byly nalezeny úlomky meteoritů uvnitř kráteru. Tyto úlomky byly po mnoho let jediné akceptovatelné důkazy, které potvrzovaly dopad tělesa. Bohužel úlomky většinou kolizi nevydržely. Při dopadu vzniká neuvěřitelný tlak a teplota, takže meteorit se vypaří nebo se zcela roztaví a smísí se s horninou, na kterou dopadl. A tak jediná prokazatelná známka dopadu meteoritu po dobu několika tisíciletí eroduje.
Nejvýznamnější pozemské impaktní krátery
| Název meteoritského kráteru | Lokalizace | Datum | Typ | Průměr |
|---|---|---|---|---|
| Haugton | Ostrov Devon, severozápad Kanady | před 23 miliony let | komplexní | 24 km |
| Manicouagan | Vodní nádrž severně od Laurentinských hor v kanadském Quebecku | před 212 miliony let | komplexní | 100 km |
| Sudbury | Severně od Huronského jezera a města Sudbury v Ontariu | před 1840 miliony let | komplexní | 200 km |
| Manson | Kolem města Manson od Des Mokneš (středozápadní USA) | před 74 miliony let | komplexní | 37 km |
| Záliv Chesapeake | Atlantské pobřeží USA pod zálivem Chesapeake v Marylandu a Virginii | před 35 miliony let | komplexní | 85 km |
| Meteor Crater (Barringerův kráter) | Východně od Flagstaffu a západně od Winslow, v poušti Painted Desert v Arizoně (USA) | před 50 000 lety | jednoduchý | 1,2 km |
| Chicxulub | V místě města Chicxulub pod poloostrovem Yucatán (Mexiko) | před 65 miliony let | komplexní | 160 – 240 km |
| Ries | Jižní Bavorsko, severozápadně od Mnichova | před 15 miliony let | komplexní | 24 km |
| Bosumtwi | Pod jezerem Bosumtwi, severozápadně od Accry a jižně od Kumasi, Ghana v západní Africe | před 1 milionem let | komplexní | 10 km |
| Vredefort | Jihozápadně od Johannesburgu, východně od řeky Vaal, pánev Witwatersrand v Jižní Africe | před 2 020 miliony let | komplexní | 300 km |
| Kara a Ust Kara | Blízko ústí ředy Kara, poblíž pobřeží Karského moře, severozápadní Sibiř (Rusko) | před 70 miliony let | komplexní | 65 – 120 km |
| Tunguska | Poblíž řeky Tunguska v lesích východní Sibiře, severně od Bajkalského jezera, Rusko | 1908 | kráter nebyl nalezen | neznámý |
| Popigaj | Poblíž města Popigaj, na východ od řeky Popigaj, severní Sibiř, Rusko | před 35 miliony let | komplexní | 100 km |
| Lonar | Severovýchodně od Bombaje, v Buldanském distriktu státu Maharaštra, západní Indie | před 50 000 lety | jednoduchý | 1,8 km |
| Woodleigh | Jižně od Shark Bay a města Denham, Západní Austrálie | před 250 – 364 miliony let | komplexní | 60 km |
| Gosses Bluff | Poblíž Hermannsburgu, západně od Alice Sprinte, Northern Territory, Australie | před 142 miliony let | komplexní | 22 km |
