- ZŠ - základní škola(vhodné pro žáky základních škol)
- SŠ - střední škola(vhodné pro studenty středních škol)
- VŠ - vysoká škola(rozšířené informace pro studenty vysokých škol)
- bez omezení
Tato funkce je na stránkách Astronomia nová a texty zatím nejsou označené obtížností...
- ze zvoleného tématu (Země)
- z celého projektu (Planety)
Bude zobrazeno max. 10 otázek se čtyřmi odpověďmi, z nichž je právě jedna správná.
Tato funkce je na stránkách Astronomia nová, testové otázky jsou přidávány postupně...
Librace Měsíce
Měsíc obíhá kolem Země po oběžné dráze a zároveň se za stejnou dobu, za měsíc, otočí jednou kolem své osy. Doba oběhu a doba rotace jsou stejně dlouhé. Říkáme, že Měsíc má vázanou rotaci. Zdálo by se, že tedy můžeme pozorovat přesně 50 % povrchu Měsíce. Ve skutečnosti tomu tak není, neboť jeho pohyb kolem Země je velice komplikovaný a dochází k několika kývavým pohybům – libracím. Librace vznikají zejména díky nerovnoměrnému pohybu Měsíce na jeho oběžné dráze a jejich teoretický výpočet patří k obtížnějším úlohám astronomie.
Optická librace v délce
Měsíc obíhá kolem Země po elipse v souladu s prvním i druhým Keplerovým zákonem. Vzdálenost Měsíce od Země se mění a z druhého Keplerova zákona pak vyplývá, že se mění i jeho oběžná rychlost. V perigeu, v nejbližším bodě oběžné dráhy, se pohybuje rychleji než v apogeu, neboť platí, že plošná rychlost je konstantní. A právě eliptická oběžná dráha je hlavní příčinou optické librace v délce. Rotace Měsíce kolem vlastní osy je rovnoměrná, ale jeho rychlost na oběžné dráze se neustále mění. Jeli tedy Měsíc v blízkosti perigea, urazí čtvrtinu své oběžné dráhy za kratší dobu, než potřebuje k otočení kolem osy o 90°, tedy ke čtvrtině doby rotace. Tato nesrovnalost se projeví výkyvem doleva a my můžeme dohlédnout kousek za pravý okraj. Při pohybu v blízkosti apogea je situace opačná. Librace v délce jsou nejvýznamnější a dosahují až 7° 54´.
Librace v šířce
Librace v šířce souvisí se sklonem roviny oběhu Měsíce vůči ekliptice o 5° 9´ a se sklonem měsíčního rovníku k rovině oběhu 1° 32´. Rovina rovníku tedy s ekliptikou svírá úhel 6° 41´. Zároveň si rotační osa Měsíce během pohybu (stejně jako zemská) zachovává svůj směr. Měsíc střídavě přiklání k Zemi jižní nebo severní pól. Librace v šířce dosahuje 6° 41´.
K těmto dvěma nejvýznamnějším libracím je třeba připočítat také libraci paralaktickou a libraci fyzickou. První jmenovaná souvisí s tím, že Měsíc pozorujeme z různých míst zemského povrchu a můžeme tak vidět navíc až 1° povrchu Měsíce. Librace fyzická souvisí s nepatrnými změnami rovnoměrné rotace Měsíce kolem vlastní osy. Tato librace dosahuje hodnoty asi 0,2´.
Librace se během pohybu Měsíce projevují současně. Librace paralaktická a fyzická však nemají pro pozorování zásadní význam.
