Na snímku byl objeven měsíc Uranu. V čase objevu byl prozatímně nazván Uran XVII (S /
1997 U2 ). Jméno Sycorax, které navrhli objevitelé, bylo následně oficiálně přijata
IAU (IAU je výbor, který oficiálně schvaluje názvy kosmických těles a určuje oblasti, ze kterých tato jména mohou být, např. pro měsíce Uranu jsou to postavy vytvořené Shakespearem a Popem). Sycorax (S / 1997 U2) obíhá asi 12,2 miliónů km od Uranu a má kolem 160 km v průměru. Tyto odhady velikostí jsou založené na jeho jasnosti a při předpokladu albeda (odrazivosti) asi 7 %. Dráhu má zpětnou a velmi skloněnou.
Sycorax (Uran XVII, S/1997 U2)
Další měsíc Caliban je postava z Shakespearovy hry Bouře, divoký a deformovaný otrok kouzelníka Prospera. Je to syn čarodějnice Sycorax a uvězní vílu Ariel za neposlušnost. V Bouři Prospero uvolní Ariel ze Sycoraxina kouzla a zotročuje Calibana.
Sycorax byl objeven Brettem Gladmanem, Philem Nicholsonem, Josefem Burnsem, a JJ Kavelaarsem. Použili 5ti metrový dalekohled Hale Palomarské observatoře. První snímky byly nafotografovány 6. a 7. září. Jedná se o jedno z nejtemnějším těles (společně s Calibanem), která kdy zobrazil pozemský dalekohled, a bylo to umožněno použitím velkého dalekohledu a extrémně účinných detektorů. Další snímky byly následně
pořízeny opět z Palomarských dalekohledů, z Havaje i z Nového Mexika.
Před tímto objevem byl Uran jediný plynný obr, který neměl "nepravidelné" měsíce, to jest takové, jejichž dráhy nejsou přímé a přibližně v rovině rovníku planety. Jako i jiné nepravidelné měsíce (např. Jupiterových vnějších 8 měsíců, Saturnův Phoebe a Neptunův
Nereid), jsou tyto také pravděpodobně zachycené asteroidy. Je totiž velmi nepravděpodobné, že by se mohli zformovat na takovýchto drahách.
Složení měsíce je asi nejvýstižněji charakterizované výrokem Nicholsona: "pravděpodobně švestkovo-pudinková směs skály a ledu". Měsíc má neobvykle červenou barvu, která může naznačovat historickou souvislost s Kuiperovým pásem.
Tady je celý objevitelský snímek jasnějšího S / 1997 U2, později
pojmenovaného Sycorax. Prozradil ho jeho vlastní pohyb (jak obíhá okolo
Uranu) proti hvězdám v pozadí. Snímkování proběhlo 7. září 1997 a
trvalo celkem asi jednu hodinu. Slabý asteroid v hlavním pásu (nekroužil) může
také být zpozorovaný a poznaný jeho hodně rychlejší mírou pohybu. (Brett
Gladman, Canadian Institute for Theoretical Astrophysics and Cornell University)
Fotografie
Pozice Sycoraxu a Calibanu vzhledem k Uranu |
|
Tento diagram ukazuje pozici obou měsíců vztažených k Uranu. Uran je ve středu kresby (není v měřítku). Kruhové oběžné dráhy dvou předchozích nejvzdálenějších známých měsíců (Titania a Oberonu) obklopují planetu a jsou protažené do elipsy, tak jak se jeví ze Země. Čtyři vyhledávací pole objevitelských pozorování ze 7. září jsou za okrajem planety, každé pole ukazuje jednu oblast prozkoumávanou digitálním detektorem během jediné expozice. Tmavší měsíc, tak je někdy označován Caliban, byl objeven téměř přímo na východ od planety. Jasnější měsíc, Sycorax, byl v době objevu na západ a trochu na sever. Oblouky znázorňují dráhu, kterou měsíce po objevu vykázaly, odpovídají předběžným výpočtům drah obou měsíců, vypočítaných Brianem Marsdenem z Minor Planet Center at Harvard University (Centrum drobných planet u Harvardské univerzity). Pozorování z Palomarského pětimetrového dalekohledu jsou znázorněny jako
velké tečky. Malé kroužky 9. a 18. října jsou dvě z několika pozorování amatérského astronoma Warrena Offuta. Předpovězené dráhy jsou znázorněny až do 15. listopadu 1997. Pozorování po tomto datu budou znemožněna, protože Země se dostává na opačnou stranu Slunce než Uran,
a tak se planeta stala nepozorovatelná až do jara r. 1998. (Brett Gladman, Canadian Institute for Theoretical Astrophysics and Cornell University) |
Autor snímku: - Kosmická sonda: - |
|
Animace Sycoraxu |
|
Animace Sycoraxu (176 kB) |
Autor snímku: - Kosmická sonda: - |
|
Animace Sycoraxu |
|
Další animace pohybu Sycoraxu (19 kB) |
Autor snímku: - Kosmická sonda: - |
|