Kometa 9P/Tempel 1

Objev

Ernst Wilhelm Liebrecht Tempel (Marseille, Francie) objevil tuto nejasnou a rozplizlou kometu v souhvězdí Vah (Libra) 3. dubna 1867. Pozdější výpočty prozradily, že se kometa nacházela ve vzdálenosti 0,71 AU od Země a 1,64 AU od Slunce. Tempel poznamenal o této kometě: "Kometa měla zdánlivý průměr 4 až 5 úhlových minut a byla ve středu, kde je vidět několik malých pulzujících hvězd, málo zhuštěná."

Tento snímek byl pořízen 3. dubna 1994 pomocí 171/200/257 Schmidtovy kamery. Čas expozice byl 6 minut. Celková hvězdná velikost komety byla okolo 10,8 magnitudy.

Historické mezníky

• Kometa byla při svém objevení v roce 1867 ve velmi dobrém postavení, největší přiblížení k Zemi na 0,568 AU a přísluní ve vzdálenosti 1,562 AU, které nastalo 15. května resp. 24. května. Nakonec se povedlo početné pozorovování, které v souhrnu trvalo téměř celých 5 měsíců. Kometu naposledy nalezl 27. srpna J. F. Julius Schmidt (Atény), kdy už ale byla natolik slabá, že se nepodařilo změřit její pozici. Komata byla 1,30 AU od Země a 1,81 AU od Slunce. Maximální průměr komy dosáhla během konce května, kdy se dostala na hodnotu blízkou 4 úhlovým minutám. V této době nebyl typicky prováděn odhad celkové magnitudy, ale předběžný výpočet jasnosti jádra, nebo alespoň nejzářivější zhuštěné části komy, které dosáhlo maxima v polovině května hodnoty 10,5.
• Kometa byla poprvé označena za periodickou počátkem května, kdy C. Bruhns (Leipzig) stanovil oběžnou dobu na 5,74 roků. Později byla oběžná doba zpřesněna a stanovena na hodnotu 5,68 roků.
• Podmínky pro znovuobjevení komety v roce 1873 byly velice příznivé. Kometu nalezl 4. dubna E. J. M. Stephan (Marseille, Francie). Kometu bylo možné pozorovat až do 1. července.
• Předpověď byla provedena pro návrat v roce 1879. Ta umožnila Tempelovi znovunalezení jeho komety 25. dubna. Podmínky pro nalezení byly velice blízké těm, které byly v roce 1873, ale dřívější nalezení komety znesnadňoval Měsíc v úplňku, který nastal začátkem dubna. Kometa byla naposledy pozorována 8. července.
• Kometa v roce 1881 prolétla kolem Jupitera ve vzdálenosti 0,55 AU a oběžná doba se zvýšila na 6,5 roků. Tato sitauce byla příčinou toho, že kometa bude zpozorovatelná pouze při každém dalším návratu. Navíc periheliová vzdálenost se zvýšila z 1,8 AU na 2,1 AU, což způsobilo, že se kometa stala ještě slabším objektem. Kometu se také při dalších návratech nepodařilo spatřit. Pokusy z fotografickým pozorováním během roku 1898 a 1905 byly také neuspěšné.
• Během roku 1963 zkoumal B. G. Marsden, proč komata zmizela. Zjistil, že se kometa přiblížila k Jupiteru, v roce 1941 na vzdálenost 0,41 AU a v roce 1953 na vzdálenost 0,77 AU, a došlo tak ke změně perihéliové vzdálenosti a oběžné doby na hodnoty, které byly menší než v době, kdy došlo k prvotnímu objevení komety v roce 1873. Byly publikovány předpovědi pro rok 1967 a 1972, které nebyly zvláště příznivé, zatímco u pozdějších bylo očekáváno, že budou mimořádné.
• Navzdory nepříznivému návratu v roce 1967, Elizabeth Roemer (Catalina Observatory) pořídila v polovině roku 1967 několik fotografií. Při počáteční přehlídce nenašla nic, ale když si na konci roku 1968 znovu prohlížela fotografické desky, tak našla na jedné expozici z 8. června 1967 snímek nejasného objektu 18. hvězdné velikosti, který se nacházel velmi blízko Marsdenovy předpovědi. Tento jediný snímek neposkytnul definitivní potvrzení existence komety, ale dal naději na návrat v roce 1972.
• Návrat v roce 1972 byl velice příznivý. Marsdenova předpověď umožnila 11. ledna ze Stewardovy observatoře Roemerovi a L. M. Vaughnovi znovuobjevení komety. Kometu se podařilo najít a koncem května dosáhla maximální jasnosti 11. magnitudy. Naposledy byla kometa spatřena 10. července. Toto pozorování dokázalo, že se na snímku z roku 1967 skutečně objevila kometa 9P/Tempel 1. Kometu bylo po roce 1972 možné pozorovat při každém návratu a od jejího objevení v roce 1873 sme jí mohli spatřit 9krát.