Plynné planety > Neptun > Snímky planety Neptun

Snímky planety Neptun

Neptun
Snímek

Snímek Neptunu pořízený soundou Voyager 2 20. srpna 1989. Jedno z velkých mračen zdvojilo Velkou temnou skvrnu, která se nachází uprostřed obrázku. Nachází se na 22. stupni jižní zemské šířky a obíhá Neptun jednou za 18,3 hodiny. Světlé mraky na jihu a na východě Velké temné skvrny konstatně mění dobu, kdy se objevují. Perioda je kratší než 4 hodiny.

Autor snímku: Calvin J. Hamilton
Kosmická sonda: Voyager 2

Pohled na rozloučenou
Snímek

Tento obrázek ze sondy Voyager 2 byl pořízen 31. srpna 1989 a byl to poslední snímek této mise. Ukazuje v překrásném postavení Neptun s jeho měsícem Tritonem.

Autor snímku: Calvin J. Hamilton
Kosmická sonda: Voyager 2

Neptun a HST
Pozorování Neptunu pomocí HST
Snímek

Tento obrázek Neptunu v téměř pravých barvách byl sestaven z HST/WFPC2 obrázků, pořízených pomocí speciálních filtrů modré (467 nm), zelené (588 nm) a červené barvy (673 nm). Můžeme vidět světlé mraky u jižního pólu, poblíž spodní části obrázku. Stužky světlých mraků jsou vidět kolem poblíž 30° jižní zeměpisné šířky. Na severní polokouli jsou v obdobných zeměpisných šířkách viditelné také světlé mraky. Druhý obrázek byl sestaven pomocí obrázků, které byly pořízeny, když se planeta otočila o  180° zeměpisné délky, o 9 hodin později, kdy planeta ukazovala svoji druhou polovinu.

Jeden z charakteristických rysů, cyklóna Velká temná skvrna a další menší černé skvrny k velkému překvapení vědců chybí. Jejich nepřítomnost je největším překvapenmí mise Voyager 2. Dosud není přesně vysvětleno, jak mohlo dojít k tak náhlé změně v systému cyklón a systému cirkulace mračen. Prozatím to jen zdůrazňuje, jak dynamický vývoj probíhá v atmosféře této planety, a doufá se, že monitorováním tohoto systému přijde odpověď i na tyto otázky.

Autor snímku: Calvin J. Hamilton
Kosmická sonda: HST

Pozorování vysokých vrstev atmosféry pomocí HST
Snímek

Tyto tři obrázky byly pořízeny 10. října, 18. října a 2. listopadu 1994, když byl Neptun vzdálen od Země 4,5 miliardy kilometrů. Pomocí Hubblova teleskopu se zjistilo, že ve vysokých vrstvách Neptuna probíhá velmi rychlý vývoj, téměř každých několik dnů. Teplota je v těchto vrstvách značně odlišná od horkých plynů hlouběji v atmosféře Neptunu. Vrcholky těchto mrazivých mračen dosahují teploty -162°C, a mohou způsobovat nestabilitu v atmosféře a být příčinou rychlých změn, které v ní probíhají. Růžovou barvou jsou znázorněny vysoko se pohybující mračna složená převážně z krystalků zmrzlého metanu.

Autor snímku: Calvin J. Hamilton
Kosmická sonda: HST

HST vypátral další temné skvrny
Snímek

V červnu roku 1994 bylo pomocí HST odhaleno, že Velká temná skvrna, objevená sondou Voyager 2, chybí. Tento obrázek, který byl pořízen 2. listopadu, ukazuje, že se na planetě formují další temné skvrny. Pro předpověď, že se na planetě formují nové skvrny, posloužila mračna zmrzlých krystalků metanu, která byla vymrštěna do vysokých oblastí atmosféry. Temné skvrny mohou být místy, kde je vidět skrz vyšší atmosférické mraky do nižších částí atmosféry Neptuna.

Autor snímku: Calvin J. Hamilton
Kosmická sonda: HST

Atmosféra
Atmosféra
Snímek

Snímek Neptunu pořízený sondou Galileo 10. února 1990. Vidět je pouze svrchní část atmosféry.

Autor snímku: Calvin J. Hamilton
Kosmická sonda: Galileo

Obrázek v pravých barvách
Snímek

Tento obrázek je vytvořen počítačovým zpracováním snímků ze sondy Voyager 2. Tak bylo umožněno zobrazit obě struktury mraků - tmavé části kolem pólů i světlé mraky východně od Velké temné skvrny. Malé mraky putující z východu na západ i velké struktury mraků východně od Velké temné skvrny dávají tušit, jak velkou roli hraje vlnění atmosféry v tom, které mraky budou vidět.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: -

Velká temná skvrna
Snímek

Lehké bílé mraky vyplňují hranici mezi tmavými a světle modrými oblastmi Velké temné skvrny. Malé tečky, tvořící se na pomezí, a bílé cirusy ukazují, že se tento bouřkový systém pohybuje ve směru hodinových ručiček. Periodicky se objevující šupinky bílých mraků mají krátký život. Většinou nevydrží ani jeden neptunský den.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: -

Mraky
Snímek

Bílé cirusovité mraky se na Neptunu mění velice rychle, takřka každých pár hodin. Na těchto obrázcích jsou vidět dvě otočení Neptunu (zhruba 36 hodin). Jsou pořízeny sondou Voyager 2, z období kdy byla zaměřena na vývoj mraků v regionu "Velká tmavá skvrna". Snímky jsou mají rozlišením okolo 100 km na pixel. K překvapivým změnám dochází každých 18 hodin. Snímky ukazují, jak v této části Neptunu prodělává počasí stejně rychlý vývoj jako na Zemi. Navíc však tyto změny probíhají v daleko větším měřítku a postihují mnohem větší oblasti, než na jaké jsme zvyklí. Jen pro srovnání, oblast Velké temné skvrny je zhruba stejně veliká jako celá naše Země, a ve zmrzlé atmosféře Neptunu, kde je teplota nižší než 55 K, jsou mračna tvořena zmrzlými částečkami metanu, zatímco na Zemi jsou to krystalky vodního ledu.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: Voyager 2

Malá temná skvrna
Snímek

Tento obrázek ukazuje Malou temnou skvrnu, která je na jih od Velké temné skvrny. Malá skvrna představuje bouři v Neptunově atmosféře a je pravděpodobně stejného typu jako Velká červená skvrna na Jupiteru.

Autor snímku: Calvin J. Hamilton
Kosmická sonda: Voyager 2

Prstence
Neptunovy prstence
Snímek

Tyto dvě 591 sekund exponované fotografie Neptunových prstenců byly pořízeny sondou Voyager 2, 26. srpna 1989 ze vzdálenosti 280 000 km. Dobře viditelné jsou dva hlavní prstence. Slabě můžeme vidět vnitřní prstenec, který obepíná Neptun ve vzdálenosti 42 000 km, i další slabě viditelný prstenec, který je ve vzdálenosti 53 000 km, a má zhruba poloviční velikost oproti dvěma jasným prstencům. Oba prstence souvisle přecházejí jeden do druhého. Světlé oblasti v prstencích jsou způsobeny dlouhou expozicí snímků.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: Voyager 2

Stočené prstence
Snímek

Tato část Neptunových prstenců vypadá, jako by byla zatočená. Vědci se domnívají, že vypadá právě tak diky tomu, že materiálem, ze kterého se tyto prstence skládají, jsou jednotlivé prachové částice a malé meteority. Díky tomu, jak se sonda pohybovala, vytvořil se na snímcích efekt zatočení.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: Voyager 2

Stránka byla naposledy editována 15. ledna 2010 v 19:41.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 15662krát.

* * *    Zrcadleno ze stránek astronomia.zcu.cz/planety/neptun/1800-snimky-planety-neptun    * * *
Vytištěno ze stránky projektu Planety (planety.astro.cz/neptun/1800-snimky-planety-neptun)
Nahrávám...