26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie

Rezoluce 5A (Definition of "Planet")

Mezinárodní astronomická unie (IAU) se usnesla na definici planety a rozdělení těles sluneční soustavy tímto způsobem:

1. Planeta [1] je nebeské těleso, které:

1. obíhá okolo Slunce;
2. má dostatečnou hmotnost, aby jeho vlastní gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa, takže dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulového);
3. vyčistilo okolí své dráhy.

2. „Trpasličí planeta“ je nebeské těleso, které:

1. obíhá okolo Slunce;
2. má dostatečnou hmotnost, aby jeho vlastní gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa, takže dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulového); [2]
3. nevyčistilo okolí své dráhy;
4. není měsícem (satelitem).

3. S výjimkou měsíců (satelitů) budou všechny ostatní objekty [3] obíhající okolo Slunce označovány společným termínem „malá tělesa sluneční soustavy“.

• [1] Těmito osmi planetami jsou: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.
• [2] IAU zahájí proces prověření objektů blízko této stanovené hranice a jejich případné zařazení mezi trpasličí planety nebo do jiné kategorie.
• [3] Mezi ně v současnosti počítáme většinu planetek (asteroidů) ve sluneční soustavě, většinu transneptunických objektů (TNO), komety a další malá tělesa.

Rezoluce 6A k Plutu (Definition of Pluto-class objects)

Mezinárodní astronomická unie dále rozhoduje:

Pluto je dle výše uvedené definice trpasličí planetou a stává se prototypem nové kategorie transneptunických objektů.
Definice v anglickém originále (PDF).

Jediná planeta objevená Američanem (Clyde William Tombaugh PhD.) přišla o „titul“ planeta, což se nelíbilo především občanům USA. Proto vznikla rezoluce 6B (ještě v Praze), schválená IAU v červnu 2008 na zasedání v Oslu. Rezoluci podala Komise pro nomenklaturu malých těles (CSBN).

Podle této rezoluce byla zavedena kategorie těles sluneční soustavy „plutoid“. Dle rozhodnutí IAU jsou plutoidy objekty, které:

1. obíhají okolo Slunce ve větší vzdálenosti než je dráha planety Neptun;
2. mají dostatečnou hmotnost, aby jejich vlastní gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa, takže dosáhnou tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulového);
3. nevyčistily okolí své dráhy.

Do kategorie plutoidů patří Eris, Haumea, Makemake a Pluto. Ceres nesplňuje podmínku a) (obíhá kolem Slunce v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem). Satelity plutoidů se dle rozhodnutí IAU mezi plutoidy nezařadí.

Zdroj: http://www.observatory.cz/news/detail.php?page=&id=307&pda=

Jméno dostane objekt, který

1. obíhá za dráhou Neptunu;
2. jeho absolutní hvězdná velikost je větší než + 1 mag.

V případě malých těles sluneční soustavy (planetky, měsíce, komety) je absolutní hvězdná velikost definována jako zdánlivá hvězdná velikost, kterou by měl objekt sledovaný z 1 AU od Slunce a fázový úhel φ (úhel Slunce-těleso-Země) by byl nulový.

Toto je fyzikálně nemožné, vyžaduje to totiž pozorovatele ve středu Slunce. Tato metoda je ale velmi vhodná k výpočtu.

Platí: H = M - 31,57.

H je absolutní hvězdná velikost tělesa sluneční soustavy, M je absolutní hvězdná velikost používaná v astrofyzice (pro hvězdy), 31,57–konstanta.

Závěrečná tisková zpráva IAU k 26. shromáždění v Praze.