Vlastnosti planetek
Přes velké množstvi těchto těles nebude jejich celková hmotnost větší než 0,6 hmotnosti Země. Většinou jde o tělesa velice malá a jen nejjasnější planetky, které jsou 6.-7. hvězdné magnitudy, mají průměr 400 km až 750 km. Ostatní jsou menší než 100 km a převážná většina jsou skály o rozměru několika km. U malých těles možno chápat takový popis doslova, neboť zřejmě oproti velkým planetám, mají nepravidelný tvar. Jestliže těleso nepravidelného tvaru rotuje a je ozářeno bodovým zdrojem, nutně dochází k periodickému kolísání jeho jasnosti. Takové změny v jasnosti četných planetek byly skutečně zjištěny. Některé rotují s periodou několika hodin, u jiných naopak nebyly zjištěny žádné podstatné změny jasnosti, které by nasvědčovaly rychlejší rotaci. Lze předpokládat, že typický vzhled malé planetky je stejný jako vzhled Marsova měsíce Phobose.
Nepravidelný tvar u malých těles není překvapující, neboť jsou poměrně hmotná a velké útvary mají při vzniku snahu zaujmout tvar koule. Kritický rozměr, při kterém již může, avšak nutně nemusí dojít k formování koule, pro hustotu 3000 kg/m3 je přibližně 300 km. Většina asteroid má rozměry podstatně menší. Albedo těchto těles je v průměru malé, avšak fotometrická a spektrometrická měření nasvědčují tomu, že i po stránce fyzikální bude nutno dělit asteroidy na několik skupin.
Velikosti planetek
Počet planetek s klesajícím průměrem roste exponenciálně a bere se plynulý přechod mezi planetkami a velkými meteoroidy (formální hranice zhruba na průměru metrů).
Hustoty planetek
(2) Pallas | (2600 +/- 500) | kg/m3 |
(4) Vesta | (3100 +/- 400) | kg/m3 |
(10) Hygiea | (2000 +/- 1000) | kg/m3 |
(243) Ida | (2600 +/- 500) | kg/m3 |
Odhady hustot ostatních planetek na základě nepřímých důkazů jsou podobné výše uvedeným hodnotám nebo nižší ( i pod 1000 kg/m3 pro tělesa podezřelá z vyššího obsahu těkavých látek). Není žádný důkaz pro existenci výrazně hustších těles mezi planetkatni. Hustoty meteoritů nalezených na Zemi jsou větší, od cca 3600 kg/m3 pro chondrity do cca 7900 kg/m3 pro železné meteority. Jedná se ovšem o výběrový jev, protože z planetek mohou přežít vlet do zemské atmosféry jen nejhustší části v úlomcích planetek. Průměrná hustota planetek je podstatně nižší - jsou porézní.
Tvary planetek
Největší planetky mají přibližně kulový tvar. Mají totiž již dostatečně silnou vlastní gravitací. Pokud však průměr planetky nedosahuje cca 200 km v průměru, pak má často tvar nepravidelný. Slabá gravitace již obvykle nestačí na dosažení ani přibližného sférického tvaru. Především tedy závisí na poměru gravitační síly a vnitřní soudržnosti materiálu. Čím menší planetky, tím je tvar nepravidelnější. Typická planetka menší než 100 km je protažené těleso s typickým poměrem os.
Albedo
Albedo závisí na typu planetky. Nejtmavší mají albedo až 0,02 nejsvětlejší přes 0,4. Až na výjimky platí, že planetky světlé (s vysokým albedem) jsou mírně až silně načervenalé, zatímco tmavé planetky mají barvu spíše neutrální (šedou).
Bližší asteroidy mají podstatně odlišnou barvu (měřenou v systému B-h) než planetky pohybující se ve větších vzdálenostech. Není vyloučeno, že je to způsobeno zmrzlými plyny, které pokrývají povrch vzdálenějších těles. I mezi velkými asteroidami jsou rozdíly. Ceres má albedo (~0,10), kdežto Pallas přibližně jako Mars (0,16), naproti tomu Vesta má albedo poměrně vysoké (0,4). Polarizační studie asteroidů prokázaly, že u některých planetek je stupeň polarizace v závislosri na fázovém úhlu přibližně stejný jako u některých měsíčních útvarů a Merkura.
Složení planetek
(v pořadí od nejčastějších typů):
- C typ - křemičitanové: hydratované silikáty s příměsemi uhlíku
- (F,B,G) nebo organické slučeniny
- D a P typ - křemičitany bohaté na příměsi uhlíku či organických sloučenin,
- (T) možný výskyt zmrzlé vody
- S typ - křemičitanoželezné: olivín + pyroxen + NiFe
- (Q)
- M typ - železné: NiFe s možnými inkluzemi křemičitanů a enstatitu
- E typ - enstatit, pyroxen nebo jiné nekovové křemičitany
- A typ - olivín
- V a R typ - pyroxen + olivín + možné příměsi
Planetky prvních dvou hlavních typů (křemičitanové) jsou tmavé - mají nízké albedo, ostatní (olivínové, kovové, ...) jsou světlejší.