Enceladus

Vysvětlení jména, jeho vzniku

Enkelados, jeden z Gigantů, které zrodila bohyně Gaia z krve poraněného Úrana. Zúčastnil se boje Gigantů proti olympským bohům; po jejich porážce prchal, avšak bohyně Pallas Athéna ho dostihla a hodila na něho ostrov Sicílii.

Datum objevení, předpovězení tělesa

Roku 1789 William Herschel Enceladus objevuje společně i s měsícem Mimas.

Popis tělesa

Enceladus je nejjasnější měsíc, zářivě bílý, který obíhá uvnitř vnějšího Saturnova prstence E. Je to těleso, které nejlépe odráží světlo v celé sluneční soustavě - 90 %. Jeho povrch je velkým překvapením; vedle obvyklých kráterových polí jsou tam oblasti téměř prosté kráterů, zvrásněné a zvlněné jako při místních pohybech a tavení ledové kůry. Jsou to zřejmě stopy poměrně nedávné vnitřní aktivity měsíce, vyvolané snad působením slapových sil sousedních těles. Enceladus nese názvy z Pohádek tisíce a jedné noci. Protože Enceladus odráží většinu dopadajícího světla, je teplota na jeho povrchu pouhých -201 °C.

Atmosféra

Dva blízké přelety sondy Cassini odhalily, že tento měsíc má známky atmosféry. Vědci použili MAG magnetometr na palubě Cassini, pomocí kterého zjistili, že zdrojem by mohla být vulkanická činnost na povrchu nebo úniky plynu z nitra měsíce. Při prvním průletu sondy okolo Encelada 17. února ve výšce 1167 km, ukázal magnetometr nečekanou charakteristiku magnetického pole. 9. března se sonda přiblížila na 500 km od povrchu a získala další informace. Měření zpomalení a ohybu magnetosférické plasmy ukázalo zakřivení a oscilace magnetického pole, což je způsobené, když ionizované (elektricky nabité) molekuly (atmosféry) interagují s magnetickým polem. Tato interakce vyvolává oscilace v magnetickém poli na frekvencích, které jsou charakteristické právě tyto molekuly, jimiž v případě Encelada jsou vodní páry pocházející z povrchu nebo nitra měsíce. Nyní schází pouze potvrdit vulkanickou činnost Encelada, pro potvrzení zdroje vodních par na tomto měsíci Saturnu.

Povrch

Na povrchu jsou oblasi hustě pokryté krátery, což svědčí o jejich stáří oprotí mladším, nebo lépe aktivnějším oblastem, bez kráterů. Na těcho mladších oblastech se nachází vrstvy drobného materiálu. Starří oblasti s krátery jsou protkány množstvím prasklin a zlomů, které jsou dlouhé od několika stovek metrů až po několik kilometrů.

Snímek ze sondy Cassini ukazuje povch měsíce v nepravých barvách. Zelená barva ukazuje matriál, který se strukturou nebo složením odlišuje od okolního materiálu. Jde pravděpodobně o ledové úlomky na stěnách zlomů s  s velikostmi rozdílnými než mají ty na oblastech v okolí. Nebo muže jít o kompozitní odlišnost ledu pod povrchem a na povrchu měsíce.

Polární stereografická mapa Encelada

Mapa Encelada (Mercator)

Charakteristika

Další snímky

Snímek pořízený Voyagerem 2 roku 1981