Kamenné planety > Merkur > Snímky planety Merkur

Snímky planety Merkur

Snímky MESSENGER
MESSENGER odhaluje nové detaily planety Merkur
Snímek

Tento snímek byl pořízen 56 minut po nejbližším přiblížení k Merkuru ze vzdálenosti 18 000 km. Slunce osvětluje povrch planety zboku. Snímek zachycuje oblast v šířce zhruba 500 km a lze na něm nalézt krátery velikosti 1 km. Velký, stínem vyplněný, dvojitý kráter v pravé horní části zčásti pozorován již Marinerem 10 před více než 30 lety, jméno nese po italském skladateli – Vivaldi. Jeho vnější kruh má průměr 200 km. Moderní kamera sondy MESSENGER zachytila i detaily, které Mariner 10 neměl možnost pořídit, včetně rozsáhlé časově velmi staré prohlubni, která překrývá levou spodní část kráteru Vivaldi.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

Detailní snímky Merkuru doposud nespatřeného povrchu
Snímek

21 minut po nejbližším přiblížení se podařilo ze vzdálenosti 5800 km pořídit tento snímek, který zachycuje rozmanitost neobvyklých povrchových úkazů, včetně kráterů o průměrech zhruba 300 m. Snímek zachycuje oblast blízko rovníku, která nebyla doposud zkoumána kosmickou sondou. Díky těmto podrobným snímkům mohou nyní geologové studovat procesy, které tvořily povrch Merkuru v posledních 4 miliardách let. Jeden z nejvyšších a nejdelších srázů (útesů) doposud viděný na Merkuru se rozpíná od horního středu snímku směrem dolů (Slunce bylo v době pořízení snímku nízko nad obzorem – vlevo na snímku a proto tento sráz vrhá dlouhý stín).

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

Krátery posetý povrch planety Merkur
Snímek

Snímek odhaluje povrch Merkuru s rozlišením 360 m/px, zachycuje oblast o šířce 370 km. Byl pořízen širokoúhlou kamerou NAC systému MDIS zhruba 37 minut po nejbližším přiblížení k Merkuru. Jedná se o 98. snímek ze série 99 snímků, které byly pořízeny v rastru 9 řádek a 11 sloupců, a slouží pro vytvoření rozsáhlé mozaiky snímků vysokého rozlišení severovýchodní části oblasti, která nebyla snímána sondou Mariner 10. Během přiblížení k planetě bylo pořízeno celkem 7 rozsáhlých mozaik.
Na snímku lze spatřit krátery s typickými světlými proužky vyvrhnutého materiálu táhnoucího se paprskovitě směrem od středu kráteru. Hned vedle lze také najít řetěz kráterů. Studium impaktních kráterů nám dovoluje nahlédnout do historie a složení planety stejně jako pochopit dynamické procesy, ke kterým docházelo v naší sluneční soustavě.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

Poloha na Merkuru
Snímek

Poloha dvou výše uvedených snímků na povrchu Merkuru.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

Merkur
Snímek

Snímek Merkuru s rozlišením 70 km/px pořízený 9. ledna 2008 ze vzdálenosti 2,7 milionů kilometrů.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

Merkur
Snímek

Snímek Merkuru s rozlišením 50 km/px pořízený 10. ledna 2008 ze vzdálenosti 2 milionů kilometrů.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

Merkur
Snímek

Snímek Merkuru s rozlišením 44 km/px pořízený 11. ledna 2008 ze vzdálenosti 1,7 milionů kilometrů.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

Merkur
Snímek

Snímek Merkuru s rozlišením 31 km/px pořízený 12. ledna 2008 ze vzdálenosti 1,2 milionů kilometrů.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

MESSENGER se blíží k Merkuru
Snímek

Snímek Merkuru s rozlišením 20 km/px pořízený 13. ledna 2008 ze vzdálenosti 760 tisíc kilometrů. Následující den se sonda MESSENGER přiblížila nejblíže k Merkuru, na vzdálenost 203 km.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

MESSENGER se opět vzdaluje od Merkuru
Snímek

14. ledna 2008 sonda MESSENGER pozorovala zhruba polovinu polokoule, kterou v letech 1974 a 1975 neměl možnost sledovat Mariner 10. Tento snímek byl zachycen širokoúhlou kamerou WAC, která je součástí zařízení MDIS, přibližně 80 minut po největším přiblížení k Merkuru, kdy se kosmická sonda nacházela ve vzdálenosti 27 000 km. Rozlišení snímku je 10 km/pixel. Stejně jako předchozí zmapované části Merkuru, i tato polokoule je plně poseta krátery. Přesto odhaluje některé unikátní a typické prvky. V pravé horní části se nachází obrovská pánev Caloris včetně její západní části, která nebyla dosud pozorována pomocí kosmické sondy. Caloris, která vznikla dopadem velké planetky nebo komety, je jedna z největších a možná i nejmladších pánví ve sluneční soustavě. Nový obrázek ukazuje vnitřní části pánve a odhaluje jejich světlejší povrch, v porovnání s okolními oblastmi a může mít proto jiné složení. Lze si i všimnout, že okolí Caloris je kompletně obklopeno tmavou hladnou planinou a vnitřní část pánve je pokryta množstvím tmavých kráterů.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

Pánev Caloris
Snímek

Snímek Merkuru ve falešných barvách pořídila sonda MESSENGER (leden 2008). Světle oranžovou kruhovou oblast vpravo nahoře (C) - pánev Caloris (impaktní kráter zaplněn sopečným materiálem s nízkým obsahem železa); tmavě modré oblasti - starý kamenitý terén, možná bohatý na ilmenit; bílé šipky - mladé hladké planiny; černé šipky - malá sopečná centra.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

Detail pánev Caloris
Snímek

Detail pánve Caloris ve falešných barvách – téměř uprostřed sopečný komín obklopený světlým haló (MESSENGER, leden 2008).

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

Výběr fotografií
Snímek

Výběr fotografií z Messengeru od roku 2008 až 2012.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

Kráter
Snímek

Kráter na jižní polokouli Merkuru. Kráter má 52 km v průměru.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

Polární část Merkuru
Snímek

Polární ložiska, jsou umístěny na dně nebo na stěnách impaktních kráterů.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

Dva na jednom
Snímek

Na fotografii jsou vidět na okraji dva mladší impakty ve starších impaktech.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

Severní pól
Snímek

Severní pól Merkuru, s pojmenováním kráterů.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

Sodík a helium
Snímek

Výskyt ionizovaného sodíku a helia v okolí Merkuru. Sodík se nejvíce vyskutuje v blízkosti magnetických hrbolkách, kde neutrální atomy se pravděpodobně uvolňují od povrchu pomocí slunečního záření. Helium je rovnoměrně rozloženo okolo planety. Zdá se, že zdroj uvolňování helia pochází odpařováním z povrchu.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

Topografická mapa
Snímek

Topografická mapa části Merkuru. Bílá barva představuje nejvyšší místa, fialová nejnižší. Rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími místy na planetě je zhruba 10 km, což je o polovinu méně ve srovnání s Měsícem a třetina ve srovnání s Merkurem.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: MESSENGER

Snímky Mariner 10
Staronový pohled na Merkur
Snímek

Nedávné znovuzpracování snímků ze sondy Mariner 10 přineslo tuto dramatickou mozaiku merkurova povrchu. Mariner 10 třikrát prolétl v těsné blízkosti Merkura. Data z něho zahrnovala i snímky s nejvyšším rozlišením, které detailně zaznamenávaly povrch o hraně necelé dva kilometry. Tyto snímky byly zapracovány do tohoto celkového pohledu. Sonda zmapovala přibližně 45% povrchu, nezmapované části jsou reprezentovány hladkými místy.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: Mariner 10

Přibližující se Merkur
Snímek

Fotomozaika Merkura sestavená ze snímků Marinera 10 šest hodin před tím než sonda prolétla okolo planety 29. března 1974. Tyto snímky byly fotografované ze vzdálenosti 5 380 000 kilometrů.

Autor snímku: USGS, NASA
Kosmická sonda: Mariner 10

Merkur
Snímek

Dvousnímková mozaika Merkura opět sestavená na základě snímků Marinera 10 několik hodin předtím, než byla sonda nejblíže při prvním střetnutí s planetou 29. března 1974.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: Mariner 10

Jihozápad Merkura
Snímek

Snímek zachycuje část jihozápadního kvadrantu Merkura naexponovaného 29. března 1974 opět sondou Mariner 10. Snímek byl vytvořen čtyři hodiny před nejbližším přiblížením, když byla sonda 198 000 kilometrů od planety. Největší zachycené krátery mají asi 100 kilometrů v průměru.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: Mariner 10

Pohled na vzdalující se Merkur
Snímek

Mozaika Merkura vytvořená z více než 140 snímků sondy Mariner 10 během průletu okolo planety 29. března 1974. Dráha sondy vedla nad temnou stranou Merkura. Snímky byly získány po průletu sondy Merkurovým stínem.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: Mariner 10

Vysočina Merkura
Snímek

"Podivný terén" je nejvíce výstižný název pro tuto kopcovitou, jakoby přímkami rozbrázděnou oblast Merkura. Seismické vlny vytvořené dopadem Caloris se setkaly soustředěné na druhé straně planety a vyprodukovaly tuto oblast chaotického terénu. Nárazové vlny vytvořené Caloris tu zpřeházely kůru a rozbily ji na sérii komplexních bloků. Oblast zachycená na snímku má asi 100 kilometrů po stranách.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: Mariner 10

Pánev Caloris
Snímek

Tato mozaika ukazuje pánev Caloris (je v polovině snímku ve stínu na ranním terminátoru). Caloris je latinsky teplo a pánev se tak jmenuje, protože leží nejblíže bodu povrchu, který je nejblíže ke Slunci, když je Merkur v aféliu. Pánev Caloris má 1 300 kilometrů v průměru a je to největší známá struktura na Merkuru. Byla vytvořena dopadem projektilu s rozměry malého asteroidu. Vnitřek pánve obsahuje hladkou planinu, ale ta je vysoko vyvýšena a roztříštěna. Sever je směrem nahoru.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: Mariner 10

Vnitřek pánve Caloris
Snímek

Pohled na pánev Caloris s vysokým rozlišením. Jsou vidět vyvýšeniny a lomy, které zvyšují svou velikost směrem k centru pánve (vlevo nahoře).

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: Mariner 10

Paprskovité krátery
Snímek

Dva nápadné mladé krátery (vpravo nahoře) s jasnými paprsky. Krátery mají asi 40 kilometrů v průměru. Vyvrhnutý materiál tvořící paprsky pokrývá jiné materiály na povrchu, což dokazuje, že je na povrchu Merkura nejmladší.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: Mariner 10

Dvojitá prstencová pánev
Snímek

Snímek ukazuje dvojitou prstenovou pánev, která má 200 kilometrů v průměru. Podlahu tvoří hladká planina. Vnitřní kroužek pánve je nižší než vnější.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: Mariner 10

Velké zlomy na Merkura
Snímek

Snímek z Marineru 10 ukazuje zlom Santa Maria, klikatý tmavý rys procházející kráterem v centru snímku. Na snímcích bylo objeveno mnoho zlomů a přesmyků a jejich příčinou musí být obrovské pnutí Merkurovy kůry. Zde byla část kůry vytlačena mírně přes přiléhající oblast. Množství a délka přesmyků ukazují, že se poloměr Merkura snížil asi o 1 - 2 kilometry po zpevnění jeho povrchu a rozbrázdění krátery. Změna objemu byla způsobena chladnutím planety, následováném vytvořením kovového jádra o velikosti tří-čtvrtin planety.

Sever je nahoru a snímek zachycuje 200 kilometrů povrchu.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: Mariner 10

Vyvýšenina Antoniadi
Snímek

Snímek 450 kilometrové vyvýšeniny nazývané Antoniadi. Prochází podél pravého okraje snímku a protíná v polovině cesty velký 80 kilometrový kráter. Kříží hladkou pláň na severu a mezikráterovou planinu na jihu.

Autor snímku: NASA
Kosmická sonda: Mariner 10

Stránka byla naposledy editována 29. ledna 2013 v 9:32.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 19128krát.

* * *    Zrcadleno ze stránek astronomia.zcu.cz/planety/merkur/1793-snimky-planety-merkur    * * *
Vytištěno ze stránky projektu Planety (planety.astro.cz/merkur/1793-snimky-planety-merkur)
Nahrávám...